Od posledního sedmého zápasu na hřišti TROOPERS, který nás poslal do Národní ligy, uplynulo už pár dní. Už jsi stihl vstřebat všechny pocity?
Pocitů je spousta a bude nějaký čas trvat, než je všichni vstřebáme. Ale jednou ta situace nastala, tak ji musíme přijmout. Nezbývá, než se s tím smířit a začít koukat dopředu.
Série proti TROOPERS byla náročná, sedm týdnů, sedm zápasů. Co rozhodlo?
Play down je vždy náročné samo o sobě, hraje se o hodně. A teď jsme to ještě měli natažené a hráli to skoro dva měsíce. To je obrovský nápor na psychiku. Po základní části byl tým ve špatném rozpoložení, bez sebevědomí a bez herní jistoty. Série pak rozkryla skutečný rozměr rozkladu našeho týmu. Snažili jsme se dát dohromady, co šlo. Vše opět stmelit, postavit tým na důvěře a podpoře, maximalizovat potenciál jednotlivých hráčů i pětek. Z části se to projevilo rychle a začali jsme opět na hřišti vystupovat jako tým, vyhráli jsme díky tomu i nějaké zápasy, ale už se nám nepodařilo situaci zvrátit zcela.
Dá se už teď říct, co bylo příčinou sestupu, nebo je na to ještě brzy?
Osobně vidím v tuto chvíli celou řadu konkrétních chyb, které si musíme interně přiznat a poučit se z nich. Veřejně je říkat nebudu, nebo alespoň ne všechny a detailně, to si musíme říct my. Obecně jsme ale v průběhu celé sezóny selhali v zásadních rozhodnutích. Mám na mysli nás jako vedení a realizační tým, protože bitvy prohrávají generálové, ne vojáci. Neviděli jsme věci, které jsme měli vidět a neřešili jsme to, co jsme měli řešit. Pořád jsme věřili, že se to zlomí a začne se dařit, ale jen nám utíkal čas. Vůbec jsme neměli dopustit, abychom hráli play down.
V závěru základní části se měnil realizační tým. Co bylo hlavním důvodem?
Dlouhodobě špatné výsledky, postavení v tabulce, nestabilní výkony týmu, bilance domácích utkání, komunikace. Změna musela přijít a zpětně jsem předsvědčen, že v nějaké podobě jsme ji měli udělat už dříve. Razantní změny v podobě odvolání realizačního týmu jsou vždycky nepříjemné a nikdo je nechce dělat. Každý šéf klubu je nejraději, pokud vše klape a nemusí podobné situace řešit. A pokud bychom to řešili dříve, nabízela by se i celá řada jiných variant. Ale v situaci, v jaké jsme byli, kolo před koncem základní části s jistotou play down a v psychickém rozpoložení, ve kterém tým byl, už jsme neměli jinou možnost. I tak už bylo pozdě.
Jak moc se po sestupu změní plány a budoucnost klubu?
V dílčích oblastech to jistě ovlivní naši situaci. Některé změny už řešíme. Ubydou některé příjmy, uvidíme, jak se k tomu postaví naši partneři, na druhou stranu první liga mužů pro nás byla extrémně finančně náročná na cestování, takže tam přijde zase úspora. Všechny tyhle dílčí aspekty teď dáváme dohromady. Jinak jsme se ale jednoznačně shodli, že nebudeme nikterak měnit náš dlouhodobý plán rozvoje organizace. Udržíme a ještě zlepšíme úroveň pořadatelství, organizaci dospělých týmů i trenérskou strukturu. Chceme dál fungovat po všech stránkách jako prvoligový klub.
Takže cílem příští sezóny bude návrat do první ligy?
Hlavně si nejdřív musíme uvědomit, že nic není zadarmo a že za každým úspěchem stojí spousta práce. Začali jsme se chovat až příliš bohorovně, první ligu jsme brali jako samozřejmost, ale dostat se tam a být týmem patřícím do horních pater tabulky stálo v posledních letech strašně moc úsilí. Myslím si, že jsme na to trochu zapomněli. Ale ano, naším cílem nemůže být nic jiného, než návrat do první ligy.
Dojde ke změnám v hráčském kádru? Máte už v plánu nějaké posily?
Hráčům jsme dali po skončení sezóny pár dnů volno. My mezi tím musíme připravit vše potřebné, složit realizační tým, naplánovat přípravu apod. Pracujeme na tom, abychom hráčům mohli předložit jasný plán. Cílem bude složit kvalitní a konkurenceschopný kádr. Do konce dubna chceme mít všechny důležité otázky zodpovězeny.
