Florbal Chomutov: Navara - Tlustý - Šamaj - Penk - Hruška - Pelc - Dorňák - Mikovec
Vzhledem k tomu, že jsme se dozvěděli, že někteří naši skalní fanoušci neměli možnost usednout v zaplněné sportovní hale v Chebu dne 4.12. 2004 a shlédnout další dva vynikající zápasy našeho oddílu, přikládáme dodatečně tento komentář na naše stránky. Částečně to považujeme za zbytečné, neboť veškerá sportovní média ještě dodnes zmiňují tuto událost na titulních stránkách, ale přání našich fans je prioritní.
Již před turnajem bylo zřejmé, že naše fyzická kondice a naučené signály mužstva budou pro oba soupeře postrachem. Proto jsme se rozhodli dát jim šanci a odjeli jsme do Chebu pouze v nejnutnější sestavě a sice: Tomáš Navara (G), Jirka Tlustý (O, C), Martin Šamaj (O), Petr Penk (O), Honza Hruška (U), Lukáš Mikovec (U), Rosťa Pelc (U) a Jarda Dorňák (U).
První utkání proti Potápěčům Stochov jsme začali jako vždy ve velkém stylu. Ustrašený soupeř na nás vyrukoval zbaběle s kompletními třemi formacemi. Zavřeli jsme ho do klasického ruského zámku a už už jsme ho měli na lopatě. Na konci I. třetiny jsme však zjistili, že prohráváme o 4 branky. Zřejmě došlo k nějakým zmatkům na zapisovacím stolku, ale podle rozhodčích už se s tím nedalo nic dělat (ty 3 vlastní góly prý platí). Proto ve II. třetině jsme tvrdě nastoupili smazat manko. A šlo to dobře. Dali jsme 3 krásné góly. Po Hruškovo a kapitánovo zásahu se v růžku branky pavouk dlouho neusadí ! Miki krásně dorážel. Soupeř však přidal 5 branek. Zejména nějaký Leipner od Potápěčů měl štěstí, protože co se od něj odrazilo, byl gól nebo gólová přihrávka. No nic. Stav 3:9 byl stále hratelný. Třetí třetina to také ukázala. A řádil Penkáč. Dva slepené góly v čase 1:23 (po milimetrové přihrávce Šamiho) a 11:17 (po sólové akci) už však na prohrané III. třetině 2:7 nic nezvrátily. Celková prohra 5:16 nám kolena nepodlomila, neboť jsme měli před sebou zápas proti Majáku Kladno. A na ty umíme.
