„Na florbale mě nejvíc baví lidi kolem,“ směje se Petra Malecká

„Florbal mě ještě stále neomrzel. Nejvíce mě baví na florbale ty lidi kolem.“

Když už jsi u florbalu takovou dobu, splnila sis již nějaké sportovní sny?

„Jeden sen jsem si splnila a to tím, že jsem si zahrála na MS juniorek ve Švýcarsku v roce 2018, kde jsme získaly bronzovou medaili.“

Momentálně hraješ v pražském Tatranu a zároveň za Chomutov, jak to časově stíháš?

„V současné době nestuduju. Právě jsem nastoupila na částečný úvazek do práce. Teprve zjistím, jak náročné/nenáročné je propojit práci se sportem, ale v letní přípravě se mi to zatím daří. V Chomutově mi dokonce vycházeli vstříc a nemusela jsem absolvovat všechny tréninky. Většinou jsem chodila jen na ty předzápasové.“

„Jednoznačně parta holek. Během maturitního ročníku jsem nastupovala jen za Chomutov a uplynulý rok byla možnost si zahrát za Chomutov formou střídavých startů, které jsem ráda využila."

Jak hodnotíš poslední sezónu?

„Umístění Chomutova po základní části mělo být daleko lepší. Myslím si, že 8. místo úplně neodpovídalo potenciálu týmu. Následně v play-off holky podaly výborný výkon proti favorizované Mladé Boleslavi.“

„V Tatranu jsme sezónu bohužel nedohrály, jelikož byla sezóna předčasně ukončena v důsledku koronaviru. Troufám si říct, že sezóna to byla povedená. Důkazem toho jsou odehrané zápasy ve čtvrtfinále s Vítkovicemi.“

Ovlivnil nějak koronavirus Tvůj sportovní život?

„Vzhledem k dané situaci v ČR jsem byla nucena jezdit více na kole a poznala jsem tak krásy okolí Chomutova. (smích) Ale v Tatranu začínáme třetí týden společné letní přípravy, takže nedostatek pohybu nehrozí." (smích)

Bavili jsme se o hodnocení sezóny, jak vnímáš situaci, že tým je bez trenéra?

„Je to určitě nepříjemná situace, ale věřím, že brzy vedení klubu sežene trenéra včas, aby se mohlo začít brzo trénovat.“

V posledních 4 letech se u žen vystřídali tři trenéři, v čem si myslíš, že spočívá tato nestálost?

„Trenérů je celkově málo. Stejně tak jako pro hráče je těžké skloubit práci/školu a sport, tak i s tímto se potýkají trenéři, natož když se jedná o ženský kolektiv (je náročnější trénovat ženy).“ (smích)

V čem vidíš silné a slabé stránky chomutovského ženského týmu?

Vidíš úroveň extraligy žen, myslíš si, že mají chomutovské ženy šanci se tam dostat?

„Mezi extraligou a 1. ligou je opravdu velký rozdíl, o kterém se přesvědčí každý nováček. Kdyby Chomutov podával celou sezónu stabilní výkony, tak by se do extraligy v budoucnu podívat mohl.“

Plánuješ pokračovat v Chomutově, nebo se budeš soustředit na post v Praze?

„Zatím jsem situaci v Chomutově neměla s kým řešit, jelikož není žádný trenér.“

Teď trošku z jiného soudku, spolupracovala jsi s Karlem Šantorou v rámci Perkmon academy, byla to jednorázová spolupráce?

„Nene, je to opakovaná spolupráce. Letos se uskuteční třetí ročník Perkmon Academy, na který se všichni moc těšíme.“

Jak jsi se k této aktivitě dostala?

„Po MS ve Švýcarsku mě oslovil Karel, jestli bych nechtěla přijít na jedno odpoledne jako host, tak jsem přišla a už jsem s nimi zůstala do konce.“

V čem spočívá Perkmon academy, jakou úlohu jsi tam měla? Bavilo Tě to?

„Perkmon academy je příměstský kemp, který je zaměřen nejen na florbalové aktivity. Působím tam jako trenérka florbalu. Bavilo mě to moc, protože se vždycky sejde fajn parta a za ten týden nám vždycky zůstane spoustu zážitků.“

A na závěr, jaké jsou Tvé cíle pro nadcházející sezónu?

S Tatranem bych se ráda umístila v Top 4 extraligy žen a osobní cíl je ten, abych stabilně nastupovala.