„Unihoc, Jadberg“
Tvoje zájmy mimo florbal?
„Modelaření, cyklistika“
Jak dlouho už florbal hraješ a jak jsi se k němu dostal?
„Florbal jsem začal hrát asi v páté třídě na základní škole. Začalo mě to bavit, a tak jsem začal chodit na kroužek do školy a později do domečku. Pan vedoucí mě pak poslal do FbC 98 Chomutov, kde mě ovšem nenechali chytat, a tak jsem přestoupil do nového klubu Rafani a tam bylo jisté, že chytat budu. V Rafanech jsem strávil 2 sezony a pak jsem znovu přestupoval do FbC 98 Chomutov, tentokrát jako golman.“
Tvůj nejhezčí a naopak nejhorší florbalový zážitek?
„Nejhezčí byl v zápase proti Ústí nad Labem, kdy jsme doma vyhráli 4:3 a nejhorší v ten samý den proti Litvínovu, kde jsem dostal dost smolných golů a prohráli jsme 6:7.“
Proč jsi se rozhodl stát se brankářem? Co tě na chytání nejvíc baví?
„Už od začátku, kdy jsem florbal začal hrát se mi tato pozice líbila, ani nevím proč. Nejvíce mě na chytání baví to, že na mě záleží výsledek celého mužstva jsou to ohromné nervy, ale pro mě to je zábava, kdyby mě to nebavilo, tak nechytám. Je pravda, že je to divná zábava, ale tak každý jsme nějaký.“
Hrál jsi někdy i jako hráč v poli?
„Ano, hrál jsem na škole a jednu sezonu za FbC 98 Chomutov.“
Co je podle tebe tvojí největší předností a na čem bys měl naopak zapracovat?
„Myslím si, že mojí největší předností jsou výhozy a přemisťování a hlavně bych měl zapracovat na sebevědomí, protože když dostanu nějaký hloupý gól na začátku zápasu, tak se už pak necítím tak uvolněně.“
Máš jako brankář nějaký speciální rituál, který dodržuješ?
„Sedět na střídačce mimo hráče a protáhnout si nohy před každou třetinou.“
Chyby brankáře, nebo naopak úspěšné zákroky jsou v zápase nejvíce vidět a rozhodují o výsledku. Jak se vyrovnáváš s tím tlakem?
„Tlak je to obrovský, ale snažím se na to nemyslet, prostě chytat tak jak umím a hlavně nedělat žádné hlouposti.“
Až do loňské sezóny jsi hrál za Rafany. Jak na tamní působení vzpomínáš?
„Jako na dobu, kdy jsem si pořádně zachytal. Nebylo příliš časté, že by počet střel soupeře byl menší než 40 za zápas, je pravda, že jsme sice stále prohrávali, ale zase jsem se naučil dobře chytat.“
Od letošní sezóny chytáš za FbC 98, což je oproti Rafanům asi trochu změna. Jsi zde spokojený?
„Jsem zde maximálně spokojený, je tu skvělá parta, dobré zázemí a hlavně vynikající vedení družstva a skvělí hráči, kteří umí opravdu dobře hrát.“
Máš jedinečnou možnost kritiky :) Jak se ti chytá za dorosteneckým mužstvem?
„Chytá se mi výborně, hlavně když je v obraně Zatty, na něm je vidět, že má o hře přehled a hraje v klidu. Někdy jsem naštvaný, že si třeba nepohlídají hráče na středu, ale to není jenom chyba obránců ale i útočníků. Jinak si myslím, že všichni obránci jsou velmi dobří.“
Před koncem roku jsme pořádali turnaj Spinflo cup za účasti nejlepších českých týmů. Můžeš tuto akci zpětně zhodnotit?
„Akce to byla skvělá, je škoda že jsme skončili na 4. místě (měli jsme na víc), ale zase je skvělé, že jsme porazili Tatran Střešovice.“
Sezóna se blíží do své rozhodující části. Jak je podle tebe tým dorostu, resp. juniorů, připravený na závěrečné turnaje?
„Tým je připravený skvěle, jenom jde o to, aby to co umí dokázal prodat i na hřišti a potom bychom neměli konkurenci. Myslím si, že celý tým chce určitě postoupit do nadstavby v dorostu a do druhé ligy v juniorech. Uvidíme, jak to vyjde.“
Máš nějakého spoluhráče, na kterého si v tréninku víc věříš a nebo naopak nějakého obávaného střelce?
„Věřím si na Míšu Bendla protože je na něm občas vidět kam hodlá vystřelit a obávaný střelec je asi Kampfík, má velmi tvrdou a umístěnou střelu, ale to mají všichni kluci od nás, je těžké proti nim chytat.“
Co považuješ za svůj zatím největší úspěch v kariéře a jak si představuješ svoji florbalovou budoucnost?
„Největší úspěch je zatím asi to, že můžu chytat za tak špičkový klub a nějaké ty úspěchy určitě ještě příjdou a s tou budoucností, to tedy opravdu nevím, člověk neví co bude zítra, takže spíš takové moje přání je chytat za české extraligové kluby.“
