Vrátili jste se z mezinárodního turnaje HUMMEL OPEN GAME v Brně, s jakými se vracíte pocity?
Všichni se vracíme velice unavení, ale rozhodně jsme si to užili. Bylo to velice náročné. Den před odjezdem se mi nepovedlo usnout, zřejmě nervozita (směje se), takže ukočírovat osmnáct hráčů nebylo nejjednodušší. Musím ale říct, že mi to všichni dost ulehčili svým chováním a přístupem. Bylo vidět, že už to nejsou žádné děti a chovali se slušně. Dokonce pár brněnských seniorů nevěřilo svým očím, že ještě existuje slušná mládež a gentlemani. Hráli jsme ve třech dnech šest velice náročných zápasů, ale ještě víc než na hřišti, jsme byli v MHD. Někteří jeli šalinou poprvé, takže bylo o zábavu postaráno. Získali jsme i několik brněnských fanoušků, byli i rádi, že jsme porazili tamější celky, což mě velmi překvapilo.
A co výsledkově? Byl tam značný rozdíl?
Herně a výsledkově jsem na tom s pocity podobně. Do Brna jsem jeli až v první hrací den brzy ráno. Sraz jsme měli už před pátou hodinou a do Brna jsme přijeli něco po půl jedenácté. Cesta náročná, ale autobusy Student Agency jsou opravdu super.
V 15:45 jsme nastoupili k prvnímu utkání proti ATU Košice. Naprosto se potvrdily informace, které se ke mně donesly před utkáním – skvěle technicky a fyzicky vybavený tým. Bylo vidět, že patří mezi absolutní špičku na Slovensku a na hřišti nám nedal příliš šanci. I když byla druhá polovina utkání z naší strany mnohem lepší, tak jsme museli sportovně uznat, že prostě byli lepší.
Večerní zápas proti Brnu byl úplně jiný. Již od společného příchodu do haly panovala přátelská atmosféra, ale zároveň byla vidět obrovská chuť vyhrát. Zřejmě dobré jídlo a další zkušenost se šalinou pomohla k velmi atraktivnímu utkání. Po většinu zápasu jsme byli lepším týmem, i přes to jsme museli neustále dotahovat jednobrankové manko. Tým šlapal neuvěřitelným způsobem, Lukáš Franěk se dvakrát gólově prosadil a v závěru rozhodl Michal Žilík po krásném pasu od Tomáše Zelinky. Euforie a radost, která zde nelze ani popsat.
Druhý den bylo dopoledne volno, takže jsme se vyspali a vyrazili směr hala Vodova, kde jsme měli odehrát oba páteční zápasy. První na řadě byl Jablonec nad Nisou, se kterým máme dost zkušeností z ligy. Bohužel se ale potvrdilo to, čeho jsem se obával. Hra Jablonce nám příliš nesedí a na hřiště jsme přišli jako mistři světa. Začali jsme hrát až od druhé půlky, dokonce jsme i vyrovnali, ale na další rychlý gól soupeře jsme již nedokázali odpovědět. Za předvedený výkon jsme si ale ani vyhrát nezasloužili.
Poslední střetnutí skupiny nás čekalo s celkem FBC Plzeň. Již v průběhu turnaje jsme kluky z Plzně viděli okolo nás chodit a říkali jsme si, kde jen ty centimetry berou (směje se). Podobně ale na tom s výškou byli i ostatní týmy naší skupiny. Západočeši byli v zápase lepším týmem, což nakonec potvrdil i výsledek, ale z naší strany nebyla vidět chuť vyhrát. Strašně jsme jim to usnadnili. Hrát proti takovýmto týmům půlku zápasu prostě nestačí.
Základní skupina se hodně zamotala, takže nakonec my, Brno a Jablonec jsme měli shodný počet bodů. V sobotu ráno jsme nastoupili k zápasu prvního kola play-off. Po Gulliverech v základní skupině nás čekalo další Brno – tentokrát itelligence Bulldogs Brno. Tahle čtyřicetiminutovka mě stála asi třicet let života, takových infarktů. Nádherný zápas, kde padlo čtrnáct branek. Za Chomutov jednoznačně řádila první útočná formace, která konečně splnila má očekávání. Ondra Halej dal tři branky, proměnil nájezd a ještě přidal asistenci. K němu se přidali Lukáš Franěk (2+2) a Tomáš Uhlík (2+0) a nakonec jsme se radovali z postupu do další fáze.
Los k nám nebyl nejmilejší. Narazili jsme na Black Angeles, kteří turnajem procházeli doslova jako nůž máslem a většinu dosavadních soupeřů smetli více jak sedmibrankovým rozdílem ( ale také i 20:0). I přes prohru 0:6 jsme odehráli skvělý zápas, kde jsme pražský tým donutili hrát na vysoké úrovni. První polovinu moc nevěděli co na nás hrát a dařilo se vše, jak jsme si řekli. Druhou půlku už jsme ale odešli fyzicky a následně i psychicky.
HUMMEL OPEN GAME BRNO 2016
Sestava: Slanař, Šrámek - Klíma, Halej, Peksa, Jančík, Huňat, Marek, Dyršmíd - Franěk, Zelinka, Žilík, Hýsková, Dušek, Macura, Karger, Uhlík, Matuška. Odehrané zápasy: 16.6. 15:45 ATU Košice – Florbal Chomutov 6:0 16.6. 19:45 Florbal Chomutov – Sokol Brno I Gullivers 4:3 17.6. 15:00 1.FBK Jablonec n.N. - Florbal Chomutov 4:2 17.6. 19:45 FBC Plzeň - Florbal Chomutov 6:1 18.6. 09:00 itelligence Bulldogs Brno - Florbal Chomutov 6:8 18.6. 15:00 Black Angeles – Florbal Chomutov 6:0
Největší zážitek z Brna? Co jste dělali mimo zápasů?
Zážitek byl celý turnaj. Od všech zápasů, cestování, společných chvil na škole nebo třeba výletu do VIDA vědeckého parku. Volného času moc nebylo. Cestovali jsme mezi halami a ještě mezi tím jsme museli něco sníst, takže většina času v MHD nebo v obchodních centrech, kde se doplňovaly síly. Na škole se odpočívalo nebo bylo venku pěkné hřiště s kobercovým povrchem, takže nechyběl fotbal nebo florbal. V den odjezdu jsme navštívili zábavní vědecký park VIDA. I mě samotného tam spoustu věci překvapilo a bylo to zábavnou formou poučné. Třešnička na dortu byl 3D letecký trenažer. Pár bláznu tam od nás šlo a byli nadšeni.
Celkové shrnutí turnaje?
Skvělý turnaj na který doufám zase pojedeme. I touto cestou chci poděkovat všem hráčům a hráčce. Chovali se opravdu skvěle a i celkovou předvedenou hrou se nemáme za co stydět. Poděkovat chci i Lubošovi Šrámkovi, který byl jeden večer v brněnské nemocnice kvůli naraženému prstu. Samozřejmě se osvědčil i jako fotograf a konzultant.
Není to tak dlouho, co jste byli ve švédském Falunu na AXA cupu, dají se turnaje srovnat?
Oba turnaje jsou podle mě trošku jiné, srovnávat je nelze. Do Švédska jsou všichni natěšení, makají na 150 % a vidíte tu obrovskou chuť se ukázat. Hráli jsme tam proti skandinávským týmům, což je florbalová elita. Nechci porovnávat kvalitou týmy, ale ve Falunu to bylo prostě jiné. Jak prostředím, celkovou atmosférou, tak ve finále i výkony. V Brně jsme narazili na „skupinu smrti“, takže o kvalitu nouze nebyla, ale chyběla tam ta pověstná „švédská jiskra“. Nevím, jak jinak to popsat. Všichni se snažili a makali i teď, ale tam je to něco jiného.
Florbal Chomutov "A"
Sestava: Slanař, Šrámek - Kopecká, Klíma, Peksa, Huňát - Uhlík, Zelinka, Macura, Prontekerová, Vytrhlíková, Žilík, Karger, Rauscher, Husák. Odehrané zápasy: 5.5. 10:40 Djurgardens IF IBS (SWE) – Florbal Chomutov 4:1 6.5. 8:00 Florbal Chomutov – SCH-C2 (FIN) 5:1 6.5. 16:20 Florbal Chomutov – Tungelsta IF (SWE) 2:3 7.5. 11:20 Västeras IB (SWE) – Florbal Chomutov 5:1
K týmu jste přišel na začátku soutěžního období, jak sezónu hodnotíte?
Já jsem si jí užil. Neříkám, že bylo vše jen super, ale když to shrnu, tak to bylo fajn a jsem za to moc rád. Výsledkově jsme odváděli vcelku vyrovnané výkony, i když občas byl velký problém hráče motivovat. Měli jsme trošku smůlu na rozlosování v košovém systému soutěže. Naráželi jsme na silnější týmy, což byla pro nás skvělá zkušenost, ale bránilo nám to v postupu do nejvyššího koše. Když už se nám to povedlo, po opravdu skvělém turnaji na domácí palubovce, tak nám to nebylo nic platné, protože dle řádu jsme spadli zpět do třetího koše, který jsme měli hrát původně. Druhý jsme hráli jen kvůli pořadatelství, které bylo známo již na začátku sezóny. Přišlo mi to nefér, protože my vlastně ani herně nesestoupili, neprohráli jsme zápas o sestup, dokonce jsme ho ani nehráli. Byla to škoda, ale zážitků a zápasů máme za sebou dost a můžeme z toho čerpat další sezónu.
Byli v týmu nějací hráči, kteří vás opravdu překvapili nebo se hodně zlepšili?
Když jsem na začátku okoukával hráče a sledoval, jak kdo hraje, tak bylo pár jmen, která byla o něco lepší, ale jsem rád, že na konci jich je ještě víc. Překvapily mě třeba všechny holky - Markéta, Laura, Adriana i Denča. Ač v dívčích kategoriích patřily mezi nejlepší v kraji, tak jsem nečekal, že se tak prosadí i u kluků. Společně s první lajnou kluků byly stabilními členy „A“ týmu. Byla u nich vidět chuť a snaha to klukům ukázat. Ti je brali velmi dobře, protože viděli, že je potřebují. Nechci jmenovat, kdo byl lepší nebo horší, ale některé vyzdvihnout musím. Ondra Halej byl jasný lídr týmu, pravidelně nastupoval v dorostu a získané zkušenosti předal mladším kolegům. Marek Macura nebo Tomáš Uhlík jsou kluci, na kterých bylo od začátku vidět, že je to baví a umí to, což se také potvrdilo. Měl jsem k dispozici tři výborné gólmany, bylo úplně jedno koho tam dám, pokud neměli zrovna „blbou náladu“ (směje se). Ondra Šrámek byl věkem ještě mladší žák, ale tým několikrát neskutečně podržel a většinou nabíral zápasy v „A“ týmu. Nejvíc mě ale překvapila dvojice Filip Klíma a Martin Peksa. Podle mě jsou z nich teď dva výborní obránci, kteří si v tom svém postu našli to své. I přes různé přemlouvání od okolí zůstali hrát vzadu a vrátilo se jim to. Jsou z nich šikovní útočně ladění obránci.
Polovina svěřenců odešla do dorostu, jak to budou mít těžké? Prosadí se?
Bude to individuální. V dorostu už nestačí mít talent. Musíte mít také poctivý přístup, odhodlání a celou řadu dalších vlastnotí. Od fyzických předpokladů, přes technické dovednosti. Nejdůležitější je ale chuť to dělat a makat naplno. Všechny kluky, kteří letos do dorostu přechází budu pečlivě sledovat a budu jim držet palce. Určitě celá řada z nich se může prosadit, pokud pro to něco udělají.
Jak vypadá tým momentálně? Co nově příchozí ročníky 2003?
Momentálně probíhá letní příprava. Bude období prázdnin, ale my pojede pořád dál a budu vždy trénink přizpůsobovat situacím. Samozřejmostí budou rodinné dovolené nebo návštěvy babiček. Vše je jen o domluvě a snaze. Kluci, co zůstali, už mají v sobě zažité nějaké věci, co vyžaduji. To se týká chování, přístupu, docházky, ale i sportovní věci ohledně taktiky a plnění situací. Libí se mi zatím přístup nově příchozích kluků. Makají a snaží se. Doufám, že jim to vydrží a budou se chtít prosadit. Zůstalo hodně šikovných kluků v čele s tahouny z loňska, takže budeme mít kvalitu i teď.
Jak to bude vypadat v této sezóně? Budete stále u starších žáků nebo vás uvidíme u jiné kategorie?
Variant bylo několik, ale po absolvování turnaje v Brně jsme se dohodli, že u starších žáků budu pokračovat a pokusím se vše skloubit. Nově totiž budu mít na starost také kategorii juniorek a dorostenek a úzce spolupracovat budu i s kolegy u žen, takže práce bude víc než dost. Je to pro mě nová výzva, na kterou se velmi těším.
Nově jste byl také zvolen do výkonného výboru klubu. Takže jak vypadá budoucnost Florbalu Chomutov vašima očima?
Velice si toho vážím. Beru to jako důvěru v mou osobu a rozhodně to budu chtít klubu vrátit. Cítím zde velkou budoucnost. Florbal jako sport roste neuvěřitelně nahoru a stejně tak věřím, že stejný způsobem poroste i klub. Martin za těch několik let dřiny vytvořil velice silný klub a já chci pomoci v jeho dalším rozvoji. Momentálně jsme prožívali několik nelehkých okamžiků pro Florbal Chomutov, ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. Z mého pohledu je teď důležitá finanční stabilita, ale také sportovní výkony spojené s tím, aby to všechny bavilo a rostl klub i hráči.
Co vy a sebevzdělávání? Kdo vás nejvíce inspiruje?
Snažím se vzdělávat celou dobu. Mám za sebou několik školení, ze kterých jsem si více, či méně odnesl a snažím se to aplikovat do tréninků. Zvýšil jsem si trenérskou licenci a příští rok bych chtěl začít studovat tuzemskou druhou nejvyšší. Hodně mě samozřejmě inspiruje a pomáhá Martin Bocian, bez kterého si tu florbal neumím představit. Dalším člověkem, který do mého trénování přinesl důležité stopy je Honza Pazdera. Několikrát jsem s ním mluvil, byl na jeho seminářích a líbí se mi jeho metody. Jak ale sám říká, od každého si vezmu jen část a zbytek přizpůsobím podle sebe. Nikdo by neměl komplet kopírovat někoho jiného, to si myslím nefunguje. Dobře se mi spolupracovalo i se Standou Kuchařem, jehož postoje a názory mi pomohly a posunuly dál. I to byl důvod, proč se nyní věnuji více dívčí struktuře a chci mu pomoci s týmem žen.
Platinový partner
Významní partneři
Hlavní partneři
